Víš kdo jsem? ...
Motýl křídlama mihotaje v pavoučí síti umírá,
střípky dnů, z rosy vyrobené před očima si přebírá.
Vše je jen koloběh života, i ty jednou opadněš jak uschlý list.
Jen se boj, třes se, až tohle budeš číst.
Je to pravda, jak když po zimě jaro nastoupí,
budeš-li lhářem, jednou plameny Tě obstoupí.
Je to jen na Tobě jak budeš se chovat,
Zda-li jako ovečka, či vlk který bude její kůži trhat.
Však nevybírej si modlu, přináší jen víru, nic víc,
však když budeš chtít, i bez ní jí v sobě zříš.
Možná nechápeš, co tu teď říkám,
já jsem smrt, ta temná černá,
setínám hlavy, tvůj osud ti splítám.
Je to jen na Tobě jaká budu
Žádné komentáře:
Okomentovat